Standardy publikační činnosti na FSV UK
Publikační činnost
Standardy publikační činnosti na FSV UK
Ke stažení
Stáhněte si tento dokument:



Publikační standardy na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze


K jedním z hlavních profesních cílů akademických a vědeckých pracovníků patří publikování výsledků jejich výzkumu. Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze (FSV UK) usiluje o to, aby vědecké publikace vzniklé na fakultě odpovídaly nejen formálním požadavkům vládní Rady pro výzkum, vývoj a inovace, ale také aby byly publikovány výhradně v seriosních odborných časopisech a nakladatelstvích.


Publikování v podezřelých a podřadných časopisech (a nakladatelstvích) je rizikem jak pro pověst fakulty jako instituce, tak i pro pověst jednotlivců. Je také třeba mít na paměti, že v habilitačním a jmenovacím řízení hodnocení publikací není založeno pouze na jejich prosté indexaci v databázích, ale také na kvalitativním posouzení jejich vědeckého významu na národní a mezinárodní úrovni.


Tento krátký návod si neklade za cíl vysvětlit všechny otázky spojené s podvodným a tzv. predátorským publikováním. Nicméně snad poskytne některá užitečná vodítka pro minimalizaci rizik skutečnosti, kdy čas a úsilí vložené do přípravy publikace budou znehodnoceny podezřelým vydavatelem.


Jak rozpoznat podezřelé nebo predátorské časopisy?


· Je třeba si uvědomovat rizika v dnešním akademickém světě tolik rozšířeného přístupu „publish-or-perish“ a odolat pokušení publikovat své texty příliš rychle. Je třeba mít na paměti, že recenzní řízení trvá minimálně čtyři týdny (spíše déle) a je proto vhodné vyhnout se časopisům, které slibují publikování příspěvků v řádu dní.


· Při publikování v „open-access“ časopisech, které za tuto službu vybírají poplatky, je nutné se ujistit, že poplatek je účtován skutečně za službu „open-access“ a nikoliv za publikování jako takové. Je dále vhodné ověřit, zda je příslušný časopis uveden v Directory of Open Access Journals (www.doaj.org).[1]


· Je vhodné vyhýbat se časopisům s příliš širokým tematickým záběrem, publikujícím články ze všech možných oblastí společenských věd či snad dokonce všech oborů – od humanitních až po exaktní vědy (a naopak). S tím souvisí i počet publikovaných článků v jednom čísle – rozhodně by jich nemělo být příliš mnoho. Praxe, kdy se v jednom čísle objeví někdy dokonce až několik desítek článků, je varující.


· Každý seriosní časopis má ověřitelnou redakční radu složenou z respektovaných osobností oboru a jasně určitelného vydavatele. Pokud časopis změní majitele, je vhodné si ověřit, co to znamená pro autory a pro samotný časopis - zda nedošlo ke změně jeho statutu a pověsti (viz diskuse o v minulosti respektovaném časopise Experimental & Clinical Cardiology[2]).


· Také lze nahlédnout do tzv. Beallova seznamu – pravidelně aktualizované zprávy o predátorských časopisech knihovníka Coloradské univerzity Jeffreyho Bealla. Pokud daný časopis na Beallově seznamu není (nebo na jiném obdobném seznamu) a přesto přetrvávají pochybnosti o jeho seriosnosti, lze ověřit předchozí čísla a zjistit, zda obsahují články, jež jsou relevantní pro daný výzkum (včetně článků, které by dotyčný autor rád citoval).


Jak rozpoznat podezřelé nakladatelství?


· Přestože recenzní řízení může být dlouhé a frustrující, je nanejvýš vhodné vyhýbat se nakladatelům, kteří publikují knihy bez recenzního řízení. Dále je třeba vzít do úvahy, že posouzení rukopisu vždy zabere jistý čas a přísliby příliš rychlého publikování rukopisů jsou podezřelé.


· Je vhodné ujistit se, zda je nakladatelství v odborné komunitě dostatečně známé a renomované a zda má ověřitelnou a respektovanou ediční a redakční radu.


· Je dobré projít další knihy vydané v daném nakladatelství v určitém oboru: najdou se mezi nimi tituly, o které by měl autor nabízeného rukopisu zájem?


· Formát knihy, její grafická úprava, obálka, sazba apod. napoví, zda jí nakladatel věnoval dostatek času a péče.


·  Je vhodné vyhýbat se nakladatelstvím, která posílají nevyžádané nabídky na publikování rukopisů.


Závěrem lze uvést, že neexistuje žádný úplný a konečný seznam podezřelých nebo predátorských časopisů a nakladatelství. Každým rokem vzniká řada špatných i dobrých časopisů. Nicméně, je třeba vyhýbat se časopisům a nakladatelstvím, které autorům slibují příliš snadné podmínky pro publikování prací a tím poškozují jejich akademickou kariéru a snižují hodnotu jejich práce.



Užitečné odkazy:

Beall Jeffrey, Criteria for Determining Predatory Open-Access Publishers, 2015, https://scholarlyoa.files.wordpress.com/2015/01/criteria-2015.pdf

Bohannon John, Who’s Afraid of Peer Review? Science, vol. 342, no. 6154 (2013), 60-65. http://www.sciencemag.org/content/342/6154/60.full

Open Access Scholarly Publishers Association, www.oaspa.org



V Praze dne 9. 12. 2015


doc. PhDr. Michal Kubát, PhD.

proděkan pro vědu a výzkum a pro doktorské studium FSV UK


[1] Directory of Open Access Journals for reputable journals, www.doaj.org

[2] Tom Spears, Respected medical journal turns to dark side, August 20, 2014, http://ottawacitizen.com/news/national/respected-medical-journal-turns-to-dark-side









Standardy publikační činnosti na FSV UK




Publikační standardy na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze


K jedním z hlavních profesních cílů akademických a vědeckých pracovníků patří publikování výsledků jejich výzkumu. Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze (FSV UK) usiluje o to, aby vědecké publikace vzniklé na fakultě odpovídaly nejen formálním požadavkům vládní Rady pro výzkum, vývoj a inovace, ale také aby byly publikovány výhradně v seriosních odborných časopisech a nakladatelstvích.


Publikování v podezřelých a podřadných časopisech (a nakladatelstvích) je rizikem jak pro pověst fakulty jako instituce, tak i pro pověst jednotlivců. Je také třeba mít na paměti, že v habilitačním a jmenovacím řízení hodnocení publikací není založeno pouze na jejich prosté indexaci v databázích, ale také na kvalitativním posouzení jejich vědeckého významu na národní a mezinárodní úrovni.


Tento krátký návod si neklade za cíl vysvětlit všechny otázky spojené s podvodným a tzv. predátorským publikováním. Nicméně snad poskytne některá užitečná vodítka pro minimalizaci rizik skutečnosti, kdy čas a úsilí vložené do přípravy publikace budou znehodnoceny podezřelým vydavatelem.


Jak rozpoznat podezřelé nebo predátorské časopisy?


· Je třeba si uvědomovat rizika v dnešním akademickém světě tolik rozšířeného přístupu „publish-or-perish“ a odolat pokušení publikovat své texty příliš rychle. Je třeba mít na paměti, že recenzní řízení trvá minimálně čtyři týdny (spíše déle) a je proto vhodné vyhnout se časopisům, které slibují publikování příspěvků v řádu dní.


· Při publikování v „open-access“ časopisech, které za tuto službu vybírají poplatky, je nutné se ujistit, že poplatek je účtován skutečně za službu „open-access“ a nikoliv za publikování jako takové. Je dále vhodné ověřit, zda je příslušný časopis uveden v Directory of Open Access Journals (www.doaj.org).[1]


· Je vhodné vyhýbat se časopisům s příliš širokým tematickým záběrem, publikujícím články ze všech možných oblastí společenských věd či snad dokonce všech oborů – od humanitních až po exaktní vědy (a naopak). S tím souvisí i počet publikovaných článků v jednom čísle – rozhodně by jich nemělo být příliš mnoho. Praxe, kdy se v jednom čísle objeví někdy dokonce až několik desítek článků, je varující.


· Každý seriosní časopis má ověřitelnou redakční radu složenou z respektovaných osobností oboru a jasně určitelného vydavatele. Pokud časopis změní majitele, je vhodné si ověřit, co to znamená pro autory a pro samotný časopis - zda nedošlo ke změně jeho statutu a pověsti (viz diskuse o v minulosti respektovaném časopise Experimental & Clinical Cardiology[2]).


· Také lze nahlédnout do tzv. Beallova seznamu – pravidelně aktualizované zprávy o predátorských časopisech knihovníka Coloradské univerzity Jeffreyho Bealla. Pokud daný časopis na Beallově seznamu není (nebo na jiném obdobném seznamu) a přesto přetrvávají pochybnosti o jeho seriosnosti, lze ověřit předchozí čísla a zjistit, zda obsahují články, jež jsou relevantní pro daný výzkum (včetně článků, které by dotyčný autor rád citoval).


Jak rozpoznat podezřelé nakladatelství?


· Přestože recenzní řízení může být dlouhé a frustrující, je nanejvýš vhodné vyhýbat se nakladatelům, kteří publikují knihy bez recenzního řízení. Dále je třeba vzít do úvahy, že posouzení rukopisu vždy zabere jistý čas a přísliby příliš rychlého publikování rukopisů jsou podezřelé.


· Je vhodné ujistit se, zda je nakladatelství v odborné komunitě dostatečně známé a renomované a zda má ověřitelnou a respektovanou ediční a redakční radu.


· Je dobré projít další knihy vydané v daném nakladatelství v určitém oboru: najdou se mezi nimi tituly, o které by měl autor nabízeného rukopisu zájem?


· Formát knihy, její grafická úprava, obálka, sazba apod. napoví, zda jí nakladatel věnoval dostatek času a péče.


·  Je vhodné vyhýbat se nakladatelstvím, která posílají nevyžádané nabídky na publikování rukopisů.


Závěrem lze uvést, že neexistuje žádný úplný a konečný seznam podezřelých nebo predátorských časopisů a nakladatelství. Každým rokem vzniká řada špatných i dobrých časopisů. Nicméně, je třeba vyhýbat se časopisům a nakladatelstvím, které autorům slibují příliš snadné podmínky pro publikování prací a tím poškozují jejich akademickou kariéru a snižují hodnotu jejich práce.



Užitečné odkazy:

Beall Jeffrey, Criteria for Determining Predatory Open-Access Publishers, 2015, https://scholarlyoa.files.wordpress.com/2015/01/criteria-2015.pdf

Bohannon John, Who’s Afraid of Peer Review? Science, vol. 342, no. 6154 (2013), 60-65. http://www.sciencemag.org/content/342/6154/60.full

Open Access Scholarly Publishers Association, www.oaspa.org



V Praze dne 9. 12. 2015


doc. PhDr. Michal Kubát, PhD.

proděkan pro vědu a výzkum a pro doktorské studium FSV UK


[1] Directory of Open Access Journals for reputable journals, www.doaj.org

[2] Tom Spears, Respected medical journal turns to dark side, August 20, 2014, http://ottawacitizen.com/news/national/respected-medical-journal-turns-to-dark-side