Mezinárodní teritoriální studia
Uchazeči
Podrobné informace
Mezinárodní teritoriální studia
Ke stažení
Stáhněte si tento dokument:


Den otevřených dveří se koná na Institutu mezinárodních studií (IMS, U Kříže 8/661, Praha 5 – Jinonice)

Charakteristika oboru

Obor Mezinárodní teritoriální studia (dále jen MTS) se soustřeďuje na výuku a výzkum Severní Ameriky, Evropy a Eurasie. Z teritoriálního hlediska se obor člení na šest specializací, a to na americká studia, balkánská a středoevropská studia, evropská studia, německá a rakouská studia, ruská a eurasijská studia a na západoevropská studia. Jedná se o sloučení, resp. modifikaci původně pěti samostatných studijních oborů do jednoho oboru se šesti specializacemi. Důvodem této proměny byla jednak snaha o úsporu administrativních činností spojených s provozem původních pěti samostatných oborů, jednak snaha nabídnout studentům více integrované studium, kde teritoriální specializace nebudou do sebe uzavřené a řada společných témat tak mohla být nahlížena různými teritoriálními prizmaty. Dosavadní studenti dostudují podle stávajících „oborových“ studijních plánů, a protože se i v nové akreditaci pracuje s původními předměty, pouze jinak uspořádanými, nebude ani přechod na nový koncept oboru příliš složitý.

Z věcného hlediska se obor zaměřuje na tři základní průřezy zastupující témata kulturně-historická, politicko-mezinárodněvztahová a socioekonomická. Z organizačního hlediska je obor rozčleněn na povinné předměty společného základu a na povinně volitelné předměty, jež se dále dělí na předměty povinné pro každou specializaci a předměty povinně volitelné pro každou specializaci, a konečně poslední položku tvoří volitelné (doporučené) předměty.

Předměty společného základu jsou organizovány tak, že vedle bloku metodologicko-diplomních seminářů organizovaných s přihlédnutím ke specifickým rysům každé specializace, absolvují studenti společné přednáškové bloky zabývající se širšími pojmy a koncepty v rámci výše zmíněných tří tematických průřezů, která jsou poté rozebírána v rámci teritoriálně koncipovaných seminářů. Cílem této organizace povinných předmětů je posílení transnacionální a transteritoriální roviny výkladu respektující působení globálních faktorů a přesun těžiště práce se studenty do interaktivní a seminární spíše než pasivní, přednáškově založené formy studia.

Pro tento studijní obor je typické výrazné zastoupení cizojazyčných předmětů, jež odpovídá jak snaze připravit studenty na studijní pobyty v zahraničním prostředí, tak i snaze naučit je myslet a akademicky pracovat v cizojazyčném režimu, jelikož již nyní řada absolventů stávajících oborů odchází pracovat do zahraničí.

Přijímací zkoušky

Přijímací zkouška je dvoukolová.

První kolo (probíhá písemnou formou):

1. Odborně zaměřený test (v českém jazyce) (max. 30 bodů)

2. Písemnou práci/esej na zadané téma v cizím jazyce (prvním jazyce) zvoleném z výběru daným podmínkami příslušné specializace (max. 70 bodů).

Druhé kolo: (max. 60 bodů):

1. Motivační rozpravu vycházející ze seznamu odborné četby, který uchazeč přinese ke zkoušce

2. Rozpravu ověřující obecnou orientaci uchazeče v rámci jím zvolené specializace včetně prověření úrovně znalosti dalšího (druhého) cizího jazyka, opět dle zvolené specializace. Tento (druhý) jazyk musí být vždy jiný, než byl jazyk použitý v písemné části přijímacího pohovoru.


Jazyky zkoušené v prvním a druhém kole podle jednotlivých specializací:

Balkánská a středoevropská studia

1.kolo: angličtina, němčina

2.kolo: bulharština, litevština, lotyština, maďarština, polština, rumunština, ruština, řečtina, srbochorvatština


Evropská studia

1.kolo: angličtina, francouzština, němčina

2.kolo: angličtina, francouzština, němčina, italština, španělština


Německá a rakouská studia

1.kolo: němčina, angličtina

2.kolo: angličtina (jen pokud byla prvním jazykem němčina), francouzština, italština, němčina (vždy, pokud byla prvním jazykem v písemné části angličtina), ruština


Ruská a eurasijská studia

1.kolo: angličtina, ruština

2.kolo: angličtina, francouzština, němčina, perština/tádžičtina, ruština, turečtina/ázerbájdžánština, ukrajinština


Severoamerická studia

1.kolo: angličtina

2.kolo: španělština, němčina, francouzština


Západoevropská studia

1.kolo: angličtina, francouzština, italština, španělština

2.kolo: angličtina, francouzština, italština, španělština, němčina

Podmínky přijetí:

Ukončené vysokoškolské vzdělání. Přijati jsou uchazeči s nejvyšším dosaženým počtem bodů. Bodovou hranici pro přijetí určí děkan.

Uplatnění absolventů

Absolvent studijního oboru Mezinárodní teritoria získává na mezinárodně srovnatelné úrovni multidisciplinární průpravu se zaměřením na vnitřní problematiku příslušného teritoria dle zvolené specializace. Absolvent studijního oboru MTS rozumí společnosti, politickému uspořádání, hospodářství a kultuře příslušného teritoria v jejich širším historickém a mezinárodním kontextu.

Díky systematické přípravě v akademickém psaní a kvalifikovaném projevu je absolvent MTS schopen vypracovat odborně i formálně kvalitní analytické i syntetizující texty a vyjádřit se kvalifikovaně k odborné problematice daného teritoria.

Absolvent studijního oboru MTS se vyznačuje nadstandardními jazykovými znalostmi užitečnými v rámci dané teritoriální specializace a současně je schopen využívat tyto znalosti jak v odborném diskursu, tak z hlediska schopnosti pohybovat se v daném teritoriu a jeho kulturních souřadnicích. Své jazykové vybavení studenti zdokonalují během studijních pobytů na předních zahraničních univerzitách i praktických stáží v zahraničí.

Absolvent studijního oboru MTS si prostřednictvím odborných a praktických stáží již během studia osvojuje základní pracovní návyky pro pozdější uplatnění v zaměstnání; spojením odborné a jazykové kvalifikace si současně vytváří dobré předpoklady pro kvalifikované uplatnění doma i v zahraničí





Mezinárodní teritoriální studia



Den otevřených dveří se koná na Institutu mezinárodních studií (IMS, U Kříže 8/661, Praha 5 – Jinonice)

Charakteristika oboru

Obor Mezinárodní teritoriální studia (dále jen MTS) se soustřeďuje na výuku a výzkum Severní Ameriky, Evropy a Eurasie. Z teritoriálního hlediska se obor člení na šest specializací, a to na americká studia, balkánská a středoevropská studia, evropská studia, německá a rakouská studia, ruská a eurasijská studia a na západoevropská studia. Jedná se o sloučení, resp. modifikaci původně pěti samostatných studijních oborů do jednoho oboru se šesti specializacemi. Důvodem této proměny byla jednak snaha o úsporu administrativních činností spojených s provozem původních pěti samostatných oborů, jednak snaha nabídnout studentům více integrované studium, kde teritoriální specializace nebudou do sebe uzavřené a řada společných témat tak mohla být nahlížena různými teritoriálními prizmaty. Dosavadní studenti dostudují podle stávajících „oborových“ studijních plánů, a protože se i v nové akreditaci pracuje s původními předměty, pouze jinak uspořádanými, nebude ani přechod na nový koncept oboru příliš složitý.

Z věcného hlediska se obor zaměřuje na tři základní průřezy zastupující témata kulturně-historická, politicko-mezinárodněvztahová a socioekonomická. Z organizačního hlediska je obor rozčleněn na povinné předměty společného základu a na povinně volitelné předměty, jež se dále dělí na předměty povinné pro každou specializaci a předměty povinně volitelné pro každou specializaci, a konečně poslední položku tvoří volitelné (doporučené) předměty.

Předměty společného základu jsou organizovány tak, že vedle bloku metodologicko-diplomních seminářů organizovaných s přihlédnutím ke specifickým rysům každé specializace, absolvují studenti společné přednáškové bloky zabývající se širšími pojmy a koncepty v rámci výše zmíněných tří tematických průřezů, která jsou poté rozebírána v rámci teritoriálně koncipovaných seminářů. Cílem této organizace povinných předmětů je posílení transnacionální a transteritoriální roviny výkladu respektující působení globálních faktorů a přesun těžiště práce se studenty do interaktivní a seminární spíše než pasivní, přednáškově založené formy studia.

Pro tento studijní obor je typické výrazné zastoupení cizojazyčných předmětů, jež odpovídá jak snaze připravit studenty na studijní pobyty v zahraničním prostředí, tak i snaze naučit je myslet a akademicky pracovat v cizojazyčném režimu, jelikož již nyní řada absolventů stávajících oborů odchází pracovat do zahraničí.

Přijímací zkoušky

Přijímací zkouška je dvoukolová.

První kolo (probíhá písemnou formou):

1. Odborně zaměřený test (v českém jazyce) (max. 30 bodů)

2. Písemnou práci/esej na zadané téma v cizím jazyce (prvním jazyce) zvoleném z výběru daným podmínkami příslušné specializace (max. 70 bodů).

Druhé kolo: (max. 60 bodů):

1. Motivační rozpravu vycházející ze seznamu odborné četby, který uchazeč přinese ke zkoušce

2. Rozpravu ověřující obecnou orientaci uchazeče v rámci jím zvolené specializace včetně prověření úrovně znalosti dalšího (druhého) cizího jazyka, opět dle zvolené specializace. Tento (druhý) jazyk musí být vždy jiný, než byl jazyk použitý v písemné části přijímacího pohovoru.


Jazyky zkoušené v prvním a druhém kole podle jednotlivých specializací:

Balkánská a středoevropská studia

1.kolo: angličtina, němčina

2.kolo: bulharština, litevština, lotyština, maďarština, polština, rumunština, ruština, řečtina, srbochorvatština


Evropská studia

1.kolo: angličtina, francouzština, němčina

2.kolo: angličtina, francouzština, němčina, italština, španělština


Německá a rakouská studia

1.kolo: němčina, angličtina

2.kolo: angličtina (jen pokud byla prvním jazykem němčina), francouzština, italština, němčina (vždy, pokud byla prvním jazykem v písemné části angličtina), ruština


Ruská a eurasijská studia

1.kolo: angličtina, ruština

2.kolo: angličtina, francouzština, němčina, perština/tádžičtina, ruština, turečtina/ázerbájdžánština, ukrajinština


Severoamerická studia

1.kolo: angličtina

2.kolo: španělština, němčina, francouzština


Západoevropská studia

1.kolo: angličtina, francouzština, italština, španělština

2.kolo: angličtina, francouzština, italština, španělština, němčina

Podmínky přijetí:

Ukončené vysokoškolské vzdělání. Přijati jsou uchazeči s nejvyšším dosaženým počtem bodů. Bodovou hranici pro přijetí určí děkan.

Uplatnění absolventů

Absolvent studijního oboru Mezinárodní teritoria získává na mezinárodně srovnatelné úrovni multidisciplinární průpravu se zaměřením na vnitřní problematiku příslušného teritoria dle zvolené specializace. Absolvent studijního oboru MTS rozumí společnosti, politickému uspořádání, hospodářství a kultuře příslušného teritoria v jejich širším historickém a mezinárodním kontextu.

Díky systematické přípravě v akademickém psaní a kvalifikovaném projevu je absolvent MTS schopen vypracovat odborně i formálně kvalitní analytické i syntetizující texty a vyjádřit se kvalifikovaně k odborné problematice daného teritoria.

Absolvent studijního oboru MTS se vyznačuje nadstandardními jazykovými znalostmi užitečnými v rámci dané teritoriální specializace a současně je schopen využívat tyto znalosti jak v odborném diskursu, tak z hlediska schopnosti pohybovat se v daném teritoriu a jeho kulturních souřadnicích. Své jazykové vybavení studenti zdokonalují během studijních pobytů na předních zahraničních univerzitách i praktických stáží v zahraničí.

Absolvent studijního oboru MTS si prostřednictvím odborných a praktických stáží již během studia osvojuje základní pracovní návyky pro pozdější uplatnění v zaměstnání; spojením odborné a jazykové kvalifikace si současně vytváří dobré předpoklady pro kvalifikované uplatnění doma i v zahraničí