Daří se nám, říká po pěti měsících ve funkci děkanka FSV Alice Němcová Tejkalová

Jsme na konci akademického roku a vy máte za sebou prvních pět měsíců jako děkanka FSV. Jaké byly?

Byly náročné a byly zajímavé, vlastně přesně takové, jaké jsem očekávala. Za zásadní považuji, že akademický senát schválil nové kolegium a vědeckou radu. Dohoda a spolupráce s akademickým senátem jsou pro chod a rozvoj fakulty klíčové a skutečnost, že se ne vždy shodneme a já musím své názory a návrhy obhajovat, je ku prospěchu fakulty a pro mne představuje užitečnou zpětnou vazbou. Podařilo se nám hned napoprvé schválit i rozpočet fakulty, výroční zprávu o hospodaření a také Plán realizace strategického záměru FSV v roce 2018, což není samozřejmost a hodně si toho cením.

Mám také radost z toho, jak dobře se daří většině našich oborů v QS rankingu, protože provozujeme obory, které patří ve světovém měřítku k velmi kvalitním. Stejně tak je skvělé, že prvně po pěti letech nám přestal klesat počet uchazečů o bakalářské studium. Na těchto úspěších má pochopitelně zásluhu i minulé vedení fakulty.

Od předchozího vedení jste také zdědila projekt dostavby areálu v Jinonicích. Co je v něm nového?

Jinonický projekt má od svého začátku mnoho fanoušků i odpůrců. Sama jsem v minulosti některé aspekty projektu kritizovala, nicméně vnímám ho jako obrovskou příležitost centralizovat většinu provozu fakulty na jedno místo a zároveň pracovat v prostředí, které co do kvality standardů snese srovnání se západoevropskými i americkými univerzitami. To je myšlenka, která celé té akci dává smysl. Do realizace jsem se zapojila okamžitě, protože hrozilo, že nestihneme získat stavební povolení a dotaci nedostaneme. Momentálně připravujeme podklady pro výběrové řízení na generálního dodavatele.

Fakulta sociálních věd je známá tím, že umožňuje studentům se zapojovat do dění na fakultě a ovlivňovat ho. Budou mít třeba studenti možnost nějakým způsobem o konečné podobě jinonického projektu rozhodovat?

Už jako ředitelka IKSŽ jsem kritizovala, že k projektu není dostatečná diskuze ani s instituty, ani se studenty. Na tom jsme během jara zapracovali – studentské spolky a instituty dostaly znova možnost říci, co se jim na projektu líbí a co ne, a celou řadu jejich požadavků jsme zohlednili. V současné době je zapracováváme do projektové dokumentace. Od této chvíle ale musíme všichni táhnout za jeden provaz, protože přestavba a dostavba Jinonic musí být hotová do konce roku 2022, jinak budeme muset dotaci vrátit. To by bylo pro celou FSV samozřejmě smrtící.

Podpora studentského života byla i jedním z bodů vaší vize pro rozvoj fakulty, se kterým jste kandidovala na místo děkanky. Plníte své sliby?

Po dohodě s vedením fakulty a studentskými spolky pracujeme na předělání studentské místnosti v Jinonicích, bude v ní nový nábytek i kávovary. Pan proděkan Karásek bude jednat se studentskými spolky o formě spolupráce při provozu této místnosti. Projekt dostavby Jinonic počítá s vytvořením řady míst, kde se budou moci všichni společně potkávat, společně pracovat a diskutovat, což je podle mě jedna z klíčových věcí pro akademický život obecně, ale to je až za čtyři roky, nejde čekat na to, co bude. Řešíme konečně rekolaudaci prostoru Na Hollaru, aby mohl plnohodnotně sloužit studentským aktivitám, a v Opletalce z projektových peněz, které se nám podařilo získat, vybavíme prostory pro studenty novým nábytkem. Věřím, že tohle všechno pomůže tomu, že lidé se budou chtít setkávat a trávit spolu víc času, nejen doběhnout na přednášku a po ní zase běžet dál.

Navýšili jsme také o 300 tisíc korun plánované čerpání stipendijního fondu, určené v tomto případě studentům, kteří se aktivně zapojují do propagace naší fakulty na středních školách, ať už v rámci úspěšných projektů Stužák nebo Společenské vědy studentům nebo dalších iniciativ jednotlivých institutů.

Fakulta sociálních věd přitahuje často pozornost médií, ať už díky vědeckým výstupům, nebo komentováním veřejného dění. Jak byste si přála, aby ji veřejnost v ideálním případě vnímala?

FSV by měla být institucí, která pomůže veřejnosti se orientovat v aktuálním politickém, společenském a ekonomickém dění. Žijeme v době, která se trochu módně označuje za post faktickou, veřejným prostorem se často šíří podivné informace, ve kterých je čím dál těžší se vyznat. FSV je školou veřejnou a placenou z veřejných prostředků, domnívám se proto, že vůči veřejnosti máme v tomto směru odpovědnost. Naši hlavní roli vidím v pozici nestranného komentátora, který poskytuje relevantní informace ověřené kvalitním výzkumem, který provádí. Zároveň nás však stále vnímám jako apolitickou instituci, která by neměla vystupovat v roli politického aktéra.

FSV nicméně často zaujímá postoj k aktuálním tématům, která se nějakým způsobem pojí s hodnotami ve společnosti. Co na to říkáte?

Přes svou apolitičnost by fakulta měla vždy hájit principy, na nichž byla založena naše republika, tedy principy svobodné demokratické společnosti. Z nich bychom neměli ustupovat jen proto, že je to v danou chvíli ekonomicky nebo jinak výhodné. Opravdu mě těší, že naši studenti dělají akce jako je třeba vzpomínka na zastřeleného novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenku, a aktivně tak reagují na případy, kdy se děje něco, s čím vnitřně nesouhlasí.

V tomto směru jsme aktivní. Stužák dostal ocenění Gratias Tibi, určené pro mladé lidi, kterým není lhostejný svět kolem nich. Naši politologové třeba běhají štafetu pro Výbor dobré vůle Nadace Olgy Havlové, podporujeme také projekt Yellow Ribbon Run, který pomáhá lidem s trestní minulostí zapojit se zpět do společnosti. Tento rok budeme partnery festivalu Prague Pride, kdy dáme najevo, že stojíme za právy menšin.

A otázka na závěr – co čeká fakultu a vás osobně dál?

Jak jsem zmínila na začátku, jsem potěšena nárůstem uchazečů o bakalářské studijní programy. Co dohánět je však v tomto směru u programů magisterských, kde počet uchazečů má rok od roku spíše sestupnou tendenci. Pomoci by nám v tom měly nově akreditované magisterské studijní programy, které jsou velmi atraktivní a dochází v nich k většímu propojování teorie a praktických dovedností. Na akreditacích odvedl v posledním roce enormní kus práce pan proděkan Bednařík, což bych zde ráda vyzvedla. Obecně je moje kolegium hodně zaměstnané, ale jsem na něj hrdá, jak to zvládá, a věřím, že se nám podaří posunout dál celou řadu věcí.

Samozřejmě nás čeká práce na projektu dostavby Jinonic, ve vědecké agendě pod vedením pana proděkana Kučery sestavení Mezinárodní rady Fakulty sociálních věd a vytvoření sebehodnotících kritérií i v souvislosti s hodnocením, které chystá Univerzita Karlova. Kromě rozvoje vědecké činnosti se zaměříme i na oblast výuky. Připravujeme pilotní projekt e-learningu, konkrétně tzv. blended learningu, kde se spojuje klasická a online výuka. Projekt má na starost člen mého kolegia pan doktor Remr a budeme ho realizovat na Katedře veřejné a sociální politiky ISS. Paní proděkanka Švarcová pracuje na několika řešeních pro zlepšení postavení doktorandů na FSV i srovnatelnosti jejich pozic napříč instituty. Paní doktorky Kasáková a Krausz Hladká se soustředí na rozvoj zahraniční a cizojazyčné agendy.

Pan proděkan Krištoufek chystá s kolegy inovaci studentského hodnocení, které považuji za velmi důležitou zpětnou vazbu, ale s jehož současnou podobou nejsem zcela spokojená. Také chystají videotutorialy k některým užitečným a méně známým funkcionalitám SIS. A také připravujeme inovaci propagačních letáků a předmětů. V neposlední řadě chceme do veřejného prostoru aktivněji přinášet naše vlastní témata, vyplývající například z našich vlastních výzkumů. Pokud bych měla promluvit jazykem svého oboru, chceme veřejnou agendu více nastolovat než se k ní jen vyjadřovat.

Děkuji vám za rozhovor.

Já také děkuji a přeji všem povedené léto.

Rozhovor vedl Jakub Říman, tiskový mluvčí FSV UK. 

Ilustrační fotografie: Vladimír Šigut