Primus

Program Primus

Primus je novou soutěží Univerzity Karlovy, jejímž cílem je přilákat a podpořit mladé vědecké pracovníky se zahraničními zkušenostmi při zakládání nových vědeckých skupin a laboratoří. Vybraní mladí vědci budou moci po dobu 3 – 5 let pracovat na vlastním nezávislém projektu. Zajímavou příležitost pro tvůrčí a vědeckou práci dostanou i studenti doktorských a magisterských studijních programů, které bude možné do řešitelských týmů zapojit. Jedním z dlouhodobých cílů soutěže je zvýšit úspěšnost univerzity při získávání mezinárodních grantů (např. grantů Evropské výzkumné rady – ERC). Podrobné informace k soutěži Primus jsou zveřejněné na stránkách Univerzity Karlovy.

Přehled řešených projektů v programu Primus na FSV UK

.

Za hranice hegemonických narativů a mýtů "Pohnutá minulost" v dějinách a paměti středovýchodní a jihovýchodní Evropy

Název projektu: Za hranice hegemonických narativů a mýtů "Pohnutá minulost" v dějinách a paměti středovýchodní a jihovýchodní Evropy

Číslo projektu: Primus/HUM/12

ŘešitelkaPhDr. Kateřina Králová, M.A., Ph.D.

Doba řešení projektu: 1.1.2017 - 31.12.2019

Anotace projektu: Cílem projektu je zkoumat historické narativy „pohnuté minulosti“, které sehrály významnou roli při formování moderních národů a kulturních identit „imaginárních společenství“ v celé středovýchodní a jihovýchodní Evropě. Navrhovaný projekt tyto historické narativy identifikuje a dále zkoumá kolize jejich hegemonických a kontrahegemonických forem se zaměřením na syndrom mýtu oběti. Projektový tým složený ze čtyř dost-doktorských pracovníků a šesti studentů se zaměří na vybraná národní muzea a oficiální místa paměti nejen v podobě tradičních institucí, ale také „nových muzeí“. Prezentace historie v „národních“ muzeích bude konfrontována s výstavami pořádanými mimo tento rámec (např. vernakulární památníky a formy kulturně-politické produkce) v komunitních uměleckých centrech, veřejných vystoupeních, kolektivním umění nebo politických tancích. Tento projekt tak položí základ pro podání jedné či více ERC žádostí a otevře cestu pro alternativní prezentaci dějin skupin vlastních (in-groups) i cizích (out-groups), obvykle rozdělených radikálním nacionalismem a xenofobií.

Ekonomie energetiky a politiky životního prostředí

Název projektu: Ekonomie energetiky a politiky životního prostředí

Číslo projektu: Primus/17/HUM/16

ŘešitelkaPhDr.  Mgr. Zuzana Havránková, Ph.D.

Na projektu rovněž spolupracuje tým Mgr. Milana Ščasného, Ph.D. z Centra pro otázky životního prostředí.

Doba řešení projektu: 1.1.2018 - 31.12.2020

Anotace projektu: Hlavním cílem projektu je založit novou výzkumnou skupinu v oblasti ekonomie energetiky a politiky životního prostředí s cílem lépe porozumět faktorům chování a prohloubit znalosti týkající se dopadů klimatických a energetických politik prostředí. Projekt má interdisciplinární charakter, v jehož rámci budou ekonomické modely obohacené dalšími vědeckými přístupy. Nově založená výzkumná skupina je zamýšlena jako zastřešující centrum, které bude poskytovat platformu pro vědecké pracovníky ze dvou doposud nezávislých pracovišť, vyučovat a školit studenty na několik součástech UK s cílem podpořit spolupráci a zvýšit kvalitu vědeckých výstupů. Projekt představuje start-up nástroj s cílem prohloubit znalosti a vědomosti prostřednictvím spolupráce jak v rámci UK, tak mezinárodně. Výzkum se bude týkat spotřebitelské poptávky a analýzy preferencí se zaměřením na energeticky úsporné chování a tzv. energy efficiency paradox. Výzkum je také zaměřen na rozvoj nových a zlepšování stávajících nástrojů pro modelování ekonomických, distribučních a environmentálních dopadů politik, a to včetně modelů dílčí rovnováhy, analýz substituce faktorů nebo modelování nákladů snižování emisí.

Hybridní revoluční aktéři v globální politice

Název projektu: Hybridní revoluční aktéři v globální politice

Číslo projektu: Primus/17/HUM/24

ŘešitelPhDr. M.Phil. Ondřej Ditrych, Ph.D.

Doba řešení projektu: 1.1.2018 - 31.12.2020

Anotace projektu: Projekt (HYDRA) zavádí kategorii “hybridního revolučního aktéra” (HRA) v globální politice, který je definován rozptýlenou a heterogenní subjektivitiou, rekódováním suverenity jako konstitutivní normy globálního řádu a translokální revoluční praxí. HYDRA tím usiluje o lepší porozumění fenoménu tzv. Islámského státu; ale zároveň, prostřednictvím komparativní analýzy dalších vybraných případů HRA působících uvnitř "vestfálského" řádu (revolučních ší’itských aktérů, kvietistických saláfistů, PLO a Bolševiků), o formulaci teorie hybridního revolučního aktérství, zviditelnění sil tento řád klížících, ale rovněž generujících, a příspěvek ke kritickému výzkumu suverenity, globálního řádu a změny. HYDRA by využila výzkumných strategií inspirovaných nedávnými diskursivními, praxeologickými a materiálními obraty v mezinárodních vztazích za účelem prozkoumání dynamických procesů tvorby subjektivit HRA se zvláštním zřetelem k jejich hybridní prostorovosti (teritoriálnímu zakotvení a zároveň ‘odvázání’); a vzájemně konstitutivním účinkům těchto subjektivit a normativních řádů v globální politice, (re-)produkovaných opakovanou, kolektivní performancí.